K návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně některých zákonů

K návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně některých zákonů

V deníku Právo v pátek 26. 09. 2014 a i v dalších médiích se objevily zprávy, informace a hodnocení nového zákona, který v případě přijetí parlamentem bude regulovat soukromé bezpečnostní činnosti. Tj. činnosti v oblasti ochrany osob a majetku, činnosti soukromých detektivů, převozy hotovosti, cenin a cenných předmětů v hodnotě převyšující 5 000 000 Kč, technické služby k ochraně osob a majetku, bezpečnostní poradenství.

Je nutno konstatovat, že články, které se touto problematikou zaobíraly (a zřejmě i další, které budou), přistupují k tomuto zákonu s minimální znalostí problematiky, stejně jako i s minimální znalostí procesu přípravy tohoto zákona, který je intenzivně připravován od roku 2009. Díky této neznalosti nebo nepochopení se přístup autorů článků rozkládá mezi dvěma extrémy – od bulvárně skandálních výrazů (používání slov jako „špiclování“ atp.) až po snahu o seriózní pochopení, které však bez znalosti souvislosti s další legislativou sklouzává do mnoha nepřesností či zkreslení. Z tohoto důvodu si dovolujeme předložit tuto krátkou analýzu.

1. Význam zákona spočívá ve skutečnosti, že po 25ti letech od změny podmínek v ČR nejen společenských, ale hlavně i v oblasti právního postavení občana a vztahu občan-stát, dojde k legislativnímu ukotvení předmětu podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti, tj. popsání toho, co mohou vykonávat, jaké jsou podmínky jejich vzniku a vymáhání těchto podmínek způsobem, který odpovídá závažnosti realizované činnosti.[1]. Tedy obor existující de facto bude existovat i de jure. Dochází k definování základního standardu v oblasti bezúhonnosti, spolehlivosti, zdravotní způsobilosti zaměstnanců a podnikatelů. Stejně tak dochází k vyjasnění, jaký je vztah mezi informacemi získanými v rámci činnosti soukromých bezpečnostních subjektů a jejich klientů.
2. Díky svému obsahu zákon umožní další kroky v kultivaci trhu v oblasti soukromé bezpečnosti a i jejich zaměstnanců. Existence zákona umožní kvalitativně jiný přístup k požadavkům subjektů trhu soukromé bezpečnostní činnosti, k zákonům v oblasti zaměstnanosti, ochrany hospodářské soutěže, záchranných systémů. Situace na trhu soukromých bezpečnostních činností a situace zaměstnanců v tomto oboru je tak špatná, že jen změny v dalších zákonech, které budou navazovat na zde uváděný zákon, mohou přinést zlepšení podmínek nebo jejich přiblížení dalším oblastem podnikání a zaměstnávání v ČR. (Odměňování, organizace práce, sociální jistoty, …).
3. Zákon definuje hranici pro činnost v oblasti soukromé bezpečnosti tak, aby byla omezena možnost obcházení jeho ustanovení (tak jako se tomu děje již dnes v případě živnostenského zákona) tím, že subjekty reálně vykonávají soukromou bezpečnostní činnost – i pro vlastní potřebu – ale nevlastní potřebná živnostenská oprávnění, nedisponují potřebnými zaměstnanci s určenou bezúhonností, spolehlivostí, zdravotní způsobilostí.
4. Občan získá díky spojení navrženého zákona o soukromých bezpečnostních činnostech a nového občanského zákoníku, trestního zákoníku, trestního řádu atd. efektivní nástroj k obraně svých oprávněných zájmů – majetkových, osobnostních, ochrany života a zdraví, … Nástroj, který může posílit jejich postavení v rámci občanskoprávních, zaměstnaneckých, trestních sporů. Zároveň zákon stanovuje pravidla, která mají zamezit (a jsou vymahatelná) možným střetům zájmů při činnostech subjektů soukromé bezpečnosti.

Zákon vznikal od roku 2009 ve spolupráci mezi MVČR – sdruženími v oblasti soukromé bezpečnostní činnosti, která sdružovala cca. 70 – 80 % asociovaných subjektů trhu – a poslanců parlamentu ČR, speciálně podvýboru pro obecní policie a soukromé bezpečnostní služby. Zákon jako takový je kompromisem názorů uvedených subjektů, účastnících se přípravy zákona. Někomu se zdá málo radikální, někomu málo vstřícný k poskytovatelům služeb, někomu moc restriktivní. Prostě kompromis. Přesto se domníváme, že jde o kompromis, který je dobrým začátkem dalšího vývoje. Každému je jasné, že do 5 – 8 let na základě poznatků z implementace zákona do praxe, na základě vývoje bezpečnostní situace, atd. bude muset dojít k určitým korelacím v tomto zákoně formou novely.

Přes všechno výše napsané by racionální přístup, uplatněný v tomto zákoně, měl přinést základ kvalitativně jiné etapy v oblasti bezpečnosti v ČR.

 

V Praze, dne 29. 09. 2014

 

 

Mgr. Radek Zapletal, tajemník USBS ČR

 

 

[1] Podmínky definované zákonem č. 455/1991 Sb. živnostenského zákona nejsou dostatečné a jsou v kontextu konkrétní implementace dosti nebo zcela nedostatečné.